Jsme mezinárodní katolická organizace, která v roce 2021 oslavila 100. výročí založení. Má ve 170 zemích světa 3 miliony aktivních členů a několikanásobek modlících se členů.
Cílem Mariiny legie je oslava Boha posvěcením svých členů skrze modlitbu a aktivní spolupráci – pod církevním vedením – na díle Panny Marie a církve.
Frank Duff – Narodil se 7. června 1889 v Dublinu, v Irsku, jako nejstarší ze sedmi dětí. V roce 1913 vstoupil do Spolku sv. Vincence z Pauly. Duch tohoto společenství ho velmi ovlivnil.
Jako jeho člen se začal učit stále více mít rád ubohé a opovrhované lidi. Viděl a uctíval v nich Krista, jako v každém, s kým se setkal. Ve 27 letech vydal dílko „Můžeme být svatí?“. Snažil se v něm objasnit hluboké přesvědčení svého života, že bez výjimky jsme všichni povoláni být svatými. Podle naší katolické víry máme pro to všechny potřebné prostředky.
V roce 1917 dostal do rukou knížečku sv. Ludvíka Marii z Montfortu, dominikána „O dokonalé úctě k Panně Marii“ a ta změnila jeho život.
Dne 7. září 1921 založil Frank Duff Mariinu legii. Je to forma laického apoštolátu ve službě Církvi a pod církevním vedením. Má dvojí cíl: rozvíjet duchovní život svých členů a šířit Kristovo království prostřednictvím Panny Marie.
V roce 1965 papež Pavel VI. Pozval Franka Duffa, aby se účastnil jako laický poradce II. vatikánského koncilu. Tímto vyznamenáním papež ocenil a potvrdil jeho velkolepé dílo pro laický apoštolát.
Dne 7. listopadu 1980 odevzdal Frank Duff svou duši Stvořiteli. Byl pochován na Glasnevinském hřbitově v Dublinu do rodinného hrobu.
V červenci 1996 zahájil dublinský arcibiskup Dr. Desmond Connell proces jeho blahořečení.
Kurie má radost ze založení nového prezídia v Prostřední Bečvě pod názvem: Naše Paní Dobrého pořízení.
Prezídium bylo založeno 22.3.2026 na schůzce v Prostřední Bečvě. Důstojníky tohoto prezídia s platností od 22.3.2026 kurie jmenuje:
Prezident: Václav Holčák tel. 604 37 34 60 email – vaclav.holcak@seznam.cz
Viceprezident: Leoš Mikunda
Tajemník: Alena Holčáková
Pokladník: Iva Mikundová
Duchovně nás provází velký ctitel Panny Marie i Mariiných Legií P.Jan Rimbala, kněz.
VSTOUPIT MŮŽE KAŽDÝ POKŘTĚNÝ S TOUHU V SRDCI A MODLITBOU POSVÁNÉHO RŮŽENCE. NENÍ OMEZENO BYDLIŠTĚM. NĚKTEŘÍ ČLENOVÉ SE SCHÁZEJÍ K MODLITBĚ A NĚKTEŘÍ Z DŮVODU VZDÁLENOSTI SE PŘIPOJUJÍ ON LINE PŘES WATS ZAP KAŽDÝ DEN OD 19,30h A STÁVAJÍ SE MODLÍCÍMI SE ČLENY. ZA VŠECHNY ČLENY SLOUŽÍ KNĚŽÍ PO CELÉM SVĚTĚ MŠE SVATÉ.
Modlitba posvátného růžence posvěcuje svět, toho kdo se modlí i ty za které jsou přinášeny modlitby.
O důležitosti modlitby svatého růžence a o její síle vypovídají také zaslíbení daná svatému Dominikovi a sv. Alanu de la Roche.
Kdo mi bude věrně sloužit recitováním posvátného růžence, obdrží mimořádné milosti.
Slibuji svou zvláštní ochranu a veliké milosti všem, kdo recitují můj růženec oddaně.
Ti, kdo budou recitovat můj růženec zbožně a rozvažovat přitom o jeho tajemstvích, nebudou stiženi neštěstím a nezemřou špatnou smrtí. Hříšník se obrátí, spravedlivý poroste v milosti a získá zásluhy pro věčný život.
Ti,kdo věrně recitují růženec, budou mít za svého života i ve smrti světlo Boží a velké množství jeho milostí. V okamžiku smrti budou mít účast na zásluhách svatých v ráji.
Všichni, kdo recitují růženec, jsou mé děti a bratři a sestry mého jediného Syna Ježíše Krista.
Oddanost mému růženci je velikým znamením předurčení.
Rychle osvobodím z očistce duše, jež jsou oddané mému růženci.
Pravé děti mého růžence se budou v nebi těšit veliké slávě.
Boží služebník Frank Duff – MUŽ RŮŽENCE a zakladatel Mariiny legie.
Když Frank Duff v roce 1921 v irském Dublinu spolu s několika věřícími ženami založil Mariinu legii, ještě nikdo netušil, jak toto laické mariánské hnutí zakrátko po celém světě rozpoutá obrovský duchovní požár. Tato malá, Panně Marii zasvěcená skupinka chtěla právě skrze Marii vést své okolí k Ježíši.
Takovou cestu evangelizace jim prostřednictvím svých spisů ukázal sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu: „Pokorné Mariiny děti vědí, že tato Matka je nejjistější, nejlehčí, nejkratší a nejdokonalejší cestou k Ježíši. Proto se této Matce bezvýhradně odevzdají.„
Růženec byl pro Franka Duffa součástí každého dne a zbraní v rukou legionáře. Velmi rád doporučoval každodenní růženec každému, koho potkal. Tvrdil, že je to „hlavní pobožnost k Duchu Svatému.“ Tím měl na mysli, že když se člověk modlí růženec, hned ho zastíní Duch Svatý, protože Maria je manželkou Ducha Svatého a nikdy se nemůže od svého manžela odloučit. Tento rozměr jeho myšlenky je fascinující, protože lidé si málokdy spojují oddanost Duchu Svatému s modlitbou růžence.
Podle Franka Duffa růženec otevírá srdce pro působení Ducha Svatého, protože v růženci si připomínáme a slavíme jeho konání v tajemstvích spásy.
Vždy zdůrazňoval, že růženec je jádrem spirituality Mariiny legie. A právě proto chtěl, aby se ho její členové modlili, neboť pokud se růženec zanedbá, Mariino místo se zmenší a sníží se i množství modlitby. Považoval růženec za tak důležitý, že když psal příručku Mariiny legie, řekl, že to, co je dýchání pro lidské tělo, je růženec pro Mariinu legii.
Jednou z nejhorlivějších legionářek Panny Marie v Dublinu byla Edel Mary Quinn, dívka s plavými vlasy a se smyslem pro humor, se silnými vůdčími schopnostmi, sportovně a umělecky nadaná; ráda hrávala na klavír a na housle. Jako nejstarší z pěti dětí se musela zříkat mnoha věcí a už jako 17letá přijmout práci v jedné firmě, aby tak mohla finančně podporovat rodinu. Její otec, bankéř, ale zároveň vášnivý hráč, přišel téměř o všechno.
Když Edel Mary Quinn v roce 1928 jako dvacetiletá sekretářka poznala na jednom setkání Mariinu legii a slyšela slova: „Dáváme se Marii celkem k dispozici, aby nás udělala nástroji zprostředkování milostí,“ poprosila ihned o přijetí.
S velkou horlivostí navštěvovala staré a nemocné, a to nejen během dvou hodin týdně, aby si splnila svůj úkol. Již brzy po své namáhavé práci v kanceláři tomu obětovala svůj krátký volný čas každý večer a často dokonce i nedělní odpoledne.
Mladá Edel se dobře osvědčila, a proto jí Frank Duff svěřil odpovědnou roli – vedení skupiny, která se starala o prostitutky.
Jistý kardinál později napsal: „Její každodenní zkušeností byly kyselé obličeje, nadávky, odmítání, špinavá městská čtvrť, hmyz a bolest, kterou způsobovala této jemné duši bezbožnost a zkaženost.“ Dívkám z ulice se věnovala s elánem a nápaditostí často až do půlnoci, jakoby to byly její děti. Následující den šla ráno v sedm na mši svatou a pomodlila se růženec. Při všem nasazení si byla vědoma: „Není naším úkolem pouze pracovat, ale … posvěcovat nás samé. Za tyto ubohé ženy se třeba hodně modlit a dostatečně se obětovat. Chci se pokusit jednat tak, jak by konala Panna Maria, a osvojit si její trpělivost a chápavou lásku.“ Úspěch byl překvapivý!
V průběhu krátkého času byly mnohé prostitutky ochotné přestěhovat se do ubytovny, kterou zřídila výlučně pouze pro ně.
I jistý mladý Francouz si Edel hluboce cenil pro její šlechetnou duši. Když ji ale požádal o ruku, aby se stala jeho ženou, přiznala se mu, že chce vstoupit do kláštera klarisek v Belfastu, a to hned, když rodina bude schopna obejít se bez ní. Bůh měl však se svou budoucí misionářkou jiné plány.
Edel začala vykašlávat krev a lékaři jí diagnostikovali pokročilou tuberkulózu s velmi malou šancí na uzdravení. Po osmnácti měsících v sanatoriu, stále ještě nemocná, se s naprostou samozřejmostí vrátila zpět ke svému zaměstnání a ke své milované legionářské práci. Mnozí se tomu divili, ale se jich to i dotklo. Ona sama s vnitřním klidem píše: „V knize mého života podávám Bohu s dětskou láskou novou stranu.„
A Pán Ježíš „zapsal“ tuto stranu nečekaným způsobem, když v roce 1936 povolal 29-letou Edel mezi vyslance Mariiny legie do východní Afriky, kde založila stovky nových skupin na území dnešní Keni, v Tanzanii, Ugandě, Malawi a na ostrově Mauricius.
Navzdory mnohým námitkám, že ji posílají na jistou smrt, přijala Edel úkol – přinést Marii do Afriky – velmi ráda.
„Vše pro něj skrze Marii!“ To byla její deviza a během tříměsíční cesty lodí napsala Frankovi Duffymu: „Těším se, že jste mi dovolili jít. Ostatní se budou těšit později.„
Současně velmi dobře věděla, že bez Panny Marie nic nezmůže, proto si zvolila takové životní heslo:
„Tak jako matka nosí své dítě pod srdcem,
tak jako v ní dítě žije a dýchá,
tak se i já se zavřenýma očima
odevzdávám jednou provždy Panně Marii.
Ať ona účinkuje skrze mne.“
Edel Mary Quinn žila v Africe 8 let a neustále se snažila, „nešetřit se pro Krista a úplně se pro něj nechat strávit,“ – jak to vyjádřila ona sama.
Hned při příjezdu do Nairobi, v tomto malém Babylóně jazyků, ras a sociálních skupin, ji udeřili do očí problémy tamních křesťanů.
Jak velké napětí vládlo mezi Evropany, Indy, Araby a různými africkými kmeny! Všichni byli sice katolíci, ale každý měl svůj vlastní kostel a nikdy se nesetkávali. Edel si proto stanovila první cíl: sjednotit je pomocí Panny Marie.
Když domácí slyšeli o jejím plánu, řekli: „To, co chceš, je nereálné. Neznáš Nairobi. Kdyby byla někdy možná jednota všech těchto skupin, už by ji byli misionáři, kteří zde účinkovali, dávno úspěšně dosáhli.„
Ale Edel se nenechala odradit a odpověděla: „Proč nedůvěřujeme Panně Marii? Ona ví, co má udělat. Dovolme jí tedy, aby to udělala.„
Její důvěra byla již zakrátko odměněna a nemožné se stalo možným; 24. dubna 1937, po šesti měsících přišli katolíci různých národností a ras, dosud rozdělení nepřátelstvím a diskriminací, na první velké setkání Mariiny legie do Kostela sv. Petra Clavera.
Bok po boku se jednomyslně a každý ve svém mateřském jazyce zasvětili Panně Marii před jejím oltářem. To byla historická událost Katolické církve nejen v Keni, ale dokonce v celé východní Africe a jeden z nejšťastnějších dnů v životě mladé Edel.
Ona o tom řekla: „Přesně takhle se to všechno dalo očekávat, když pracujeme pro Pannu Marii. Klíčem ke každému úspěchu je jednota s Pannou Marií.„
Biskup z Nairobi John Heffernan vděčně napsal: „Po jednom roce práce Edel Mary Quinn se změnila atmosféra v mé diecézi. Bez hluku přinesla … katolíkům … zárodek života. Zprostředkování milosti bylo citelné … Podařilo se jí sjednotit osoby, které jsem já, jejich biskup, a moji misionáři sjednotit nedokázali … Boží ruka v tom byla viditelná.„
Svou věrností modlitbě růžence se jí podařilo získat i mnoho domorodců různých kmenů, africké ženy, školáky, analfabety a malomocné, aby sami cítili odpovědnost za rozvoj a šíření víry a angažovali se tam, kde dosud pracovali pouze bílí misionáři.
Později byla Edel na svých, někdy denně až 150-kilometrových dobrodružných cestách džunglí nezávislá, neboť po několika zkušebních hodinách dokázala jezdit sama na svém vlastním „Rolls-Roycu“ – na rozpadlém starém autě, ve kterém byla na zadním sedadle položena zbraň na ochranu proti divokým zvířatům.
Jezdila krajinou křížem krážem, a to i ve vedrech, tropickém dešti, v blátě, s častými poruchami auta a s mnoha nedobrovolně strávenými nocemi v pralese. Také pro zdravé misionáře by to bylo skutečné mučednictví. A přece si tato křehká Irka nikdy nestěžovala. Ani ty největší útrapy a odpor neuměli zabrzdit její radostnému nasazení v apoštolátu. Sílu k tomu čerpala z každodenního svatého přijímání, z četby knihy Tajemství Marie od sv. Ludvíka Marii z Montfortu a především ze své lásky k Bohu.
„Na to, abychom dokázali naši lásku, máme pouze jeden život, i to možná jen krátký,“ říkávala s úsměvem.
Dokonce i tehdy, když byla Edel opětovně upoutána na lůžko – během malárie, zánětu pohrudnice nebo tuberkulózy – a když jí doporučovali úplný klid, využívala tento čas velmi intenzivně. Konečně se mohla v tichu modlit, protože: „Uvnitř jsem klariska na africké půdě,“ říkávala.
Nejšťastnějším obdobím její mise byl nakonec půlrok, který v roce 1940 na pozvání mariánského arcibiskupa Johna Leeho strávila na ostrově Mauritius v Indickém oceánu.
Dvacet duchovních vůdců a skoro 300 činných členů se spolu s arcibiskupem slavnostně modlilo zasvěcení Panně Marii.
Arcibiskup podpořil legionáře těmito slovy: „Pokud budete dělat váš apoštolát v duchu víry a sjednocení s Pannou Marií, bude to mít velký účinek a nikdo vám nedokáže odolat.„
Jelikož Edel nemohla osobně vytvořit Mariinu legii i na sousedním ostrově Réunion, udělali to legionáři z ostrova Mauricius a v krátkém čase i tam vzkvétalo 60 mariánských skupin.
V posledních měsících života podnikla 36letá Edel ještě jednu 18-hodinovou cestu, během které utrpěla srdeční záchvat.
„Jsem připravena v každém čase, když přijde Panna Maria, aby si mě vzala k sobě,“ řekla odevzdaně.
Edel zemřela 12. května 1944 s pohledem upřeným na sochu Panny Marie, která ji doprovázela na všech misích a na každém setkání.
Arcibiskup Antonio Ribera (1897-1967), který jako apoštolský delegát pro Afriku pozorně sledoval a v třiceti třech diecézích i podporoval mariánský apoštolát. Byl totiž přesvědčen, že: „… Mariina legie je zázrakem moderní doby a jedním z největších darů Panny Marie modernímu světu.„
Papež Pius XII. po celý svůj pontifikát Mariinu Legii podporoval.
Papež Jan XXIII. řekl, že Mariina Legie ukazuje pravou tvář církve.
Papež Pavel VI. pozval v roce 1965 Franka Duffa na II. Vatikánský koncil jako laického poradce. Ten zdůraznil nutnost zapojení laiků do duchovní misie církve.
Papežové Jan Pavel II. a Benedikt XVI. Povzbuzovali a žehnali Mariině Legii.
V březnu 2014 byla Mariina legie dekretem kanonicky potvrzena jako mezinárodní sdružení věřících.
Mariina Legie je prodlouženou rukou kněze a může se stát kvasem ve farnosti.
Papež Lev XIV také podporuje Mariiny Legie.
Drazí bratři a sestry, nejmilejší mladí přátelé, členové Mariiny Legie a ctitelé svatyně Mamã Muxima, Matky srdcí, s radostí s vámi prožívám tento okamžik mariánské modlitby.
Modlit se růženec nás tedy zavazuje k tomu, abychom každého člověka milovali mateřským srdcem, konkrétním a velkodušným způsobem, a abychom se vydávali pro dobro druhých, zvláště těch nejchudších. Maminka miluje své děti, i když je každé jiné, všechny stejně a celým srdcem. Také my, před Matkou srdce, chceme slíbit totéž a ve stejné míře, aby nikomu nechyběla láska a s ní všechno nezbytné pro důstojný a šťastný život: aby ten, kdo má hlad, se měl čím nasytit, aby všichni nemocní mohli dostat potřebné léky, aby bylo dětem zajištěno adekvátní vzdělání, aby staří lidé prožívali spokojeně léta své zralosti. Na to všechno myslí maminka; na to všechno myslí Maria a zve také nás, abychom s ní její starosti sdíleli.
Allocutio P. Michael Fritze OSB: Slib Legie (duben 2026)
Vážení legionáři Mariini!
Dnes můžeme děkovat Všemohoucímu a Trojjedinému Bohu, jakož i
Nejsvětější Panně Marii, zejména za 900 setkání Senátu Legie Mariiny v
Rakousku. Je nepopsatelné, kolik dobra vykonala Maria a Duch Svatý za
těchto přibližně sedmdesát pět let, kolik milosti přinesli legionáři Mariini
lidem v Rakousku. Nemůžeme dost poděkovat!
Zároveň však nemáme čas odpočívat nebo nostalgicky vzpomínat na
minulost. Pohled našeho srdce musí být upřen na Ježíše a Marii a na to, co
nám v Mariině legii svěřili: oslavu Boha skrze posvěcení lidí.
Jsme teprve na začátku velikonočního období. Náš pohled však již směřuje k Letnicím. Letnice nebyly jen minulostí, Letnice jsou! Duch Svatý je
Církvi dán Otcem a Ježíšem. Duch Svatý je Boží dar lidem! On je duší a životem Církve.
On je Duchem Ježíšovým, vdechnutým do našich srdcí! Duch Svatý je
vdechnut do tebe! Na konci devatenáctého století byla blahoslavená
Elena Guerra, italská zakladatelka řádu, v dopisním kontaktu s
papežem Lvem XIII. Požádala ho, aby se po celém světě modlila novena k Duchu Svatému a aby nové století bylo zasvěceno Duchu Svatému. Papež Lev XIII. vydal v roce 1897 encykliku „Divinum illud munus“ o Duchu Svatém, v níž doporučoval novénu k Duchu Svatému.
Zasvěcení dvacátého století Duchu Svatému se uskutečnilo 1. ledna 1901 e stejné době začaly v Americe v některých křesťanských
společenstvích a biblických školách takzvaná probuzení prostřednictvím
Ducha Svatého. Mezi věřícími se projevovala charismata Ducha Svatého,
jako je mluvení v jazycích a proroctví, podobně jako v době apoštolů. To byl takřka počátek charismatické obnovy, která se pak na konci šedesátých let výrazně rozrostla a přenesla se i do katolické církve.
Drazí Mariini legionáři! Co jiného se stalo 7. září 1921 v Myra House v
Dublinu? Frank Duff a první legionáři se modlili k Duchu Svatému, modlili
se růženec před sochou Neposkvrněného početí a Prostřednice všech
milostí. Jsem si na sto procent jistý, že Panna Maria vložila slib Legie Franka
Duffa slovo od slova do jeho srdce. Při prvním setkání Legie Mariiny se
stalo přesně to, co je řečeno ve slibu Legie: „Ať mě zahalí tvá síla, vstup do mé duše s ohněm a láskou a sjednoť ji s Mariinou láskou a Mariinou vůlí zachránit svět.“
Jedno z mých oblíbených míst v Příručce – vlastně mám v Příručce samá
oblíbená místa – je: „Maria je tak hluboce ponořena do Ducha Svatého, tak
s ním sjednocena, tak jím oživena, že je jako duše její duše“. Totéž chce
Duch Svatý darovat i tobě, drahý legionáři! Věř, že Duch Svatý tě při křtu a
biřmování zcela naplnil. Pros ho a jeho nejčistší nevěstu Marii, aby mohl
rozvíjet svůj život a působení v tobě podle vůle Otce a Syna. Pros Svatého
Ducha, aby v tobě probudil ty dary a charismata, které do tebe vložil.
Duch Svatý obdaroval každého z nás charismaty. Charismata jsou velmi
rozmanitá. Nejde jen o mluvení v jazycích nebo dar jejich výkladu. Mezi
důležité milostivé dary Ducha Svatého patří například také dar útěchy,
poznání a rozlišování. Dále pak dar služby nebo vedení.
Dar učení nebo síla víry. Můžete si to přečíst u velkého apoštola Pavla, zejména v 1 Kor 12.
Sv.Pavel výslovně zdůrazňuje, že milostivé dary nejsou pro nás samotné, ale pro druhé, pro budování Kristova těla. Pavel nám také říká: „Usilujte o vyšší dary milosti!“ To jsou víra, naděje a láska. Slavná 13. kapitola 1. listu
Korinťanům: „Nejvyšší však je láska.“
Drahý legionáři Mariin! Jsi chrámem Ducha Svatého! A protože nosíš
Marii ve svém srdci, nosíš v sobě dokonalý chrám Ducha Svatého a jeho
nejčistší nevěstu!
Jsem naprosto přesvědčen, že Mariina legie je skutečným dílem Ducha
Svatého. Jsem přesvědčen, že Duch Svatý probudil ve Franku Duffovi lásku
k Marii a že Boží Duch v něm zažehl oheň pro spásu duší. Totéž činí i v
tobě! Každý má charismata, která mu Duch Svatý určil. Pros ho, aby je v
tobě nechal růst. Obrať se s důvěrou k Panně Marii. Ona tě povolala a ona
tě naučí, aby Duch Svatý zcela ovládl a naplnil tvou duši. Ona ti pomůže,
aby se Duch Svatý mohl stát duší tvé duše. Panna Maria miluje Ducha Svatého v tobě, tak jako miluje Krista v tobě, neboť miluje lásku v tobě, která je Bohem.